Nové Město nad Metují

50°20'54.884"N, 16°9'2.622"E; poloha na cyklotrase KČT č. 4034

Tento kostel je nedílnou součástí barokního kláštera Milosrdných bratří (dosud v zemi působícího špitálského bratrstva, v jehož vlastnictví opět je), ke kterému samozřejmě patřila i špitální budova až pro cca 30 nemocných, lékárna a ohrazená zahrada, kde se pěstovaly léčivé byliny, s kašnou a márnicí. Z objektu ční věž vybavená věžními hodinami a zvonem. Barokní kostel stojí v části přilehlé k hlavní novoměstské třídě, ulici Komenského. Fasáda zdobena pilastry, okna rámují šambrány.

Kostelík svaté Máří Magdaleny (se hřbitovem) stával na tomto krajském předměstí, v místech dnešního kláštera. Byl nejstarší novoměstskou svatyní, myšleno na katastrálním území NMnM v užším slova smyslu. Připomíná se již před rokem 1509. Roku 1586 se zde začal stavět nový kostelík, ale teprve roku 1597 byl sklenut a opatřen oltářem. Později v r. 1680 byla k němu přistavěna kaple Loreta na poděkování za odvrácení morové rány.

Majitel panství Jakub z Leslie, ve snaze odčinit vinu rodu (jeho strýc Walter z Leslie získal totiž panství za účast při zavraždění Albrechta z Valdštejna v únoru 1634), se rozhodl založit klášter Milosrdných bratří. Jednání s řádem bylo skončeno v roce 1692. Měl být postaven klášter a špitál (hospital) pro deset nemocných. V roce 1696 přišli první bratři. K pobožnostem jim byla přidělena kaple Loreta, později i kostelík svaté Máří Magdaleny. Postupnou výstavbou, válečnými událostmi přerušovanou, vznikal areál kláštera. V roce 1750 byla postavena věž a v letech 1767 – 1769 zbudován klášterní chrám zasvěcený Narození Panny Marie. Svým slohem a výstavností je ozdobou města. Uvedení řádu Milosrdných bratří a zřízení kláštera s nemocnicí bylo v době bídy po válce třicetileté a za válek pruských velkým dobrodiním pro obyvatelstvo. Nemocní byly přijímáni bez ohledu na náboženské vyznání.

Hlavní oltář zdobí obraz Narození Panny Marie (PM) od Jana Cymbala z roku 1765 a malý obraz Svaté Rodiny (PM s malým Ježíškem u prsu). Nahoře na oltáři je socha Božského Spasitele (Srdce Páně), v pozadí v oválném okně symbol sv. Ducha. Na římsách oltáře jsou nahoře i dole postavy andělů. Vedle svatostánku (tabernáklu) s Beránkem Božím stříbřené dřevořezby Zvěstování Páně a Navštívení Alžběty PM. Na evangelijní straně je oltář, s nápisy CHARITAS a ALTARE PRIVILEGATUM, zasvěcený svatému Janu z Boha, zakladateli řádu (s nemocným u nohou a s pohledem do špitálu). Po stranách oltáře jsou sochy sv. Barbory a sv. Apoleny. Naproti je oltář sv. Anny, na obraze poučující svou dcerku Marii, s přihlížejícím Jáchymem. Po jeho stranách opět barokní sochy, zde však oproti protějšku, sv. Anny a sv. Joachyma, nahoře pak Bůh Otec se žezlem a trojičním symbolem nad hlavou. Dole prosklená schránka s Pražským Jezulátkem. Vzadu obraz sv. Máří Magdaleny a vedle ní pak kaple Loreta, napodobenina kaple z basiliky města Lorety v Itálii (podle legendy anděly přenesený domek Panny Marie z Nazareta ve Svaté zemi), jejíž stěny jsou z větší části neomítnuty. Z exterieru vnější schodiště k ní odstraněno. Na vnější stěně Lorety v kostele luneta z refektáře. Nástropní obrazy v lodi jsou dílem ak.mal. Josefa Kranyše.

Varhany pak od varhanáře F. A. Hanysche z r. 1848 – jednomanuálový mechanický zásuvkový nástroj.

Ve věži kláštera opatřené věžními hodinami fy L. Hainz Praha, zachován jeden zvon, snad kdysi z kostela sv. Maří Magdaleny(domněnka kronikáře Voborníka).

Zde na kůru prý na housle hrával i mladý B. Smetana („… škrabal housle na novoměstském kůru.“, jak se u Smetanů říkávalo).

V přilehlém klášteře také skončili někteří zranění vojáci ve válce r. 1866.

Dnes ještě jedni z posledních pamětníků vzpomínají na chod lékárny i její vybavení a prostředí – trhání zubů u Milosrdných, průchod studentů do učebny přes lékárnu a podobně.

Ostatky některých zesnulých Milosrdných bratří (MB) jsou uloženy na novoměstském hřbitově u kostela Všech svatých, vpravo od márnice s kaplí.

Klášter a majetek včetně mobiliáře dvakrát zabaveny totalitními silami za německé okupace a komunistickou mocí a špitální řád MB také dvakrát zrušen. Klášter dán po r. 1948 k dispozici školským zařízením a po navrácení a znovuzřízení řádu po r. 1991 až donedávna nadále pronajat školským účelům.

Opravu klášterního kostela v r. 1983, fasády, krovu a střechy s měděným plechem, vykonali z velké části farníci.

J. Horák, J. Vít, K. V. Nývlt


Bilance známých škod, nejen na kostele, ale zejména na klášteru: 6 rekvizicí zvonů a píšťal, zabavení majetku za okupace, při zabrání kláštera v 50. letech došlo k řadě škod, např. počínaje rozebráním klášterní lékárny (nalezena pouze část nábytku – viz expozice Městského muzea) a konče překrytím řady prvků původní architektury, necitlivými stavebními úpravami v letech minulého režimu, odbouráním zdí a likvidací zahrady, atd.

Na druhé straně tu však jistá péče o celý objekt zůstala, a ten nechátral, a kostel sám zůstal k dispozici pro bohoslužby.


K nahlédnutí při bohoslužbách (v čase před a po nich).

Umístění budovy