Lhota-Doubravice
50°21’53.40″N, 16°04’41.62″E; poloha blízko cyklotrasy KČT č. 4058
Kaple, uváděná často jako kostel, se nyní svou polohou nachází na výběžku do vod nádrže Rozkoš u místního hřbitova z r. 1923. Dříve, při nezatopeném okolí, na kopci zvaném Lysák. Stavba dominuje v pohledech přes vodní hladinu nádrže z protějšího břehu.
Jde o jednoduchou stavbu se zvoničkou. Jednolodní kostelík se čtyřhranným kněžištěm, přičemž štítové zdi mají předsazenou čtyřbokou věž nad hlavním vstupem. Strohý, ornamentu oproštěný, kostel navržený na základním tradičním půdorysném schématu a siluetě.
Postaven r. 1932 z odkazu Jana Voborníka lhoteckého rodáka a mlynáře v Novém Městě n. M., zvaného „Jenerál“ pro svůj odpor vůči pruskému nepříteli, a za spolupráce a přispění občanů lhotecko-doubravických.
R. 1948 pořízen zvon sv. Josef, který odlil R. Perner.
Na oltáři výjev Křtu Páně, po stranách porty sochy Panny Marie a Krista.
Nástroj – harmonium od Rudolfa Pajkra, Hradec K.
Významnější opravy a úpravy v dalších letech:
r. 1972 proveden větší zásah také díky farníkům, v r. 1986 instalován dřevěný obklad stropu a v r. 2002 ze statických důvodů (vzedmutá kolísající voda retenční nádrže Rozkoš a podmáčené základy – jílovce a spraš) betonem zpevněny základy okolo kostela, instalovány kleštiny a následně provedena nová fasáda.
Za zmínku a pozornost stojí i kříž na lhotecké návsi se čtyřmi sochami svatých, přestože bezprostředně s kostelem nesousedí.
K. V. a D. Nývlt
Bilance škod: Sochy sv.Václava a sv.Josefa ukradeny, 3 zvony rekvírovány, nutné zpevnění základů po zvodnění podloží a praskání stěn.
K nahlédnutí zejména při májových, poutních a posvícenských svatomartinských bohoslužbách (před a po nich).