Stáří a nemoc, s ním často spojená, představují náročnou etapu života člověka. Pro křesťany však blížící se smrt nemá poslední slovo. Je to jen další úsek cesty, kterou je třeba podstoupit směrem k životu věčnému.
Návštěvy nemocných
Stáří a nemoc, s ním často spojená, představují náročnou etapu života člověka. Pro křesťany však blížící se smrt nemá poslední slovo. Je to jen další úsek cesty, kterou je třeba podstoupit směrem k životu věčnému. Aby člověk svůj pozemský život ukončil dobrou smrtí – ve smíření s lidmi i s Bohem, potřebuje Boží milost. Proto je projevem křesťanské lásky zprostředkovat nejen umírajícím, ale i vážně nemocným a starým lidem, kontakt s knězem – posilu, kterou dávají svátost smíření, svátost nemocných a Eucharistie.
Pomazání nemocných
Je určená zvláštním způsobem k tomu, aby posilovala ty, kteří jsou postižení nemocí, ať už pro závažnost nemoci nebo pro délku jejího trvání. Je také posilou pro ty, kdo jsou blízcí smrti.
Je vhodné přijmout pomazání nemocných před těžkým chirurgickým zákrokem.
Starší osoby, jejichž tělesných obtíží stále přibývá, mohou přijímat svátost nemocných opakovaně každý rok.
Zvláštní milost svátosti má tyto účinky:
- spojení nemocného s Kristovým utrpením, k jeho vlastnímu prospěchu i prospěchu církve;
- útěchu, pokoj a odvahu, aby křesťansky snášel utrpení nemoci nebo stáří;
- odpuštění hříchů, jestliže je nemocný nemohl obdržet ve svátosti pokání;
- uzdravení, jestliže to prospívá ke spáse duše;
- přípravu na přechod do věčného života.
Jestliže nemocný, který přijal pomazání, znovu nabude zdraví, může v případě další těžké nemoci tuto svátost znovu přijmout. Během téže nemoci lze svátost opakovat, jestliže nastane zhoršení.
Při slavení této svátosti duchovní maže olejem čelo a ruce nemocného, mazání doprovází liturgickou modlitbou, kterou vyprošuje zvláštní milosti této svátosti. Svátost se uděluje buď jednotlivci, nebo společně při mši sv. (oznamujeme předem). Tuto svátost může přijmout pouze ten, kdo je v plném společenství s katolickou církví.
Co udělat v případě, že chcete přijmout tuto svátost?
- Lidé, kteří mají před operací nebo nejsou v přímém ohrožení života, přijímají sv. pomazání nemocných po domluvě s knězem.
- Lidé v ohrožení života – většinou kněze volají příbuzní nebo známí. Doporučujeme nečekat na poslední chvíli. Čím dříve nemocný svátost přijme, tím lépe – kněz vyjíždí co nejdříve. Ale pamatujte, že i tak ne vždy to stihne
Co potřebujeme vědět, aby kněz přijel včas?
- Jméno nemocného,
- kde se právě nachází – co nejpřesnější popis, jak se k němu dostat (přesnou adresu doplněnou o orientační body, oddělení nemocnice, číslo pokoje, apod.),
- zda je při vědomí a schopen přijmout Tělo Páně (i v případě bezvědomí lze svátost udělit).
Svátost se neuděluje zemřelým. Přesto je možné ji s vírou udělit člověku i poté, co vydechne naposledy, neboť mozková smrt (od níž odvozujeme tělesnou smrt) nastává až několik desítek minut po zástavě srdce.
Převzato s laskavým svolením P. Pavola Sandánuse z http://farnostnekor.cz/.