Věcný slovník

cibule – věžní báň ve tvaru cibule; střecha v podobě báně, kterou bývají zakončeny věže

CČS – Církev československá, od r. 1939 CČM, tj. Církev českomoravská, po válce opět CČS, od r.1971 CČSH

CČSH- církev československá husitskáedikulaarchitektonické orámování dveří, oken, výklenků, oltářních obrazů.

JBD – Josef Bartoň-Dobenín český průmyslník, druhdy i rytíř – pozn. viz tzv. Bartoňovská kaple (1. vlevo – kaple sv. Anežky České /do r. 1989 Bartoňů z Dobenína/) v Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze; nyní zde v Novém Městě nad Metují potomci – Josef Marian Bartoň Dobenín etc.

kazatelna – vyvýšené místo v kostele, odkud kněz přednáší kázání. Schodiště vedoucí ke kazatelně se nazývá řečiště; kazatelny se v katolických kostelech, na rozdíl od některých evangelických, dnes již většinou nepoužívají

lizéna – svislý pruh zdiva podobný pilastru, bez patky a hlavice

Loretana – podobenina kaple z basiliky města Lorety v Itálii (podle legendy anděly přenesený domek Panny Marie z Nazareta ve Svaté zemi)

lucerna/laterna (lat. svítilna) okrouhlý nebo polygonální věžovitý nástavec s okny nebo sloupky na vrcholku kupole nebo věže s bání

makovice – kulovitá, obvykle dutá a kovová, často zlacená ozdoba na vrcholku věží a vížek

mansarda – podkrovní místnost s jednou nebo dvěma zešikmenými zdmi v horní části v užším významu (pravá mansarda) jen v domě s mansardovou střechou, jinak se pravá mansardová střecha vyznačuje právě tím, že už i její spodní část ustupuje za rovinu fasády; mans. střecha – podlomená resp. zalomená střecha dvojího tvaru s rovinami dvou nestejných sklonů

manuál – klaviatura (klávesnice) hudebního nástroje

menza – oltářní stůl

ostrev – odvětvená kláda

pilastr – architektonický prvek vystupující ze stěny v podobě sloupu nebo pilíře, sloužící k dekorativním účelům

predela – (od 13. stol.) nosný článek mezi oltářní menzou a retáblem

predikát – přídomek – součást šlechtických jmen

prospektový – prospekt – je to vlastně průčelí varhanní skříně, často umělecky provedené, aby působilo jako výtvarná součást interiéru; prospekt nástroje je většinou sestaven z jednoho nebo několika polí ozdobných píšťal; dobré varhany mají většinu těchto píšťal funkčních, ale existují i nástroje, kde všechny prospektové píšťaly jsou jen nehrajícími atrapami

retábl – retabulum neboli retábl je oltářní nástavec obsahující sochy, reliéfy či obrazy

ŘKC – římskokatolická církev

sanktusník – malá a štíhlá věžička, nacházející se zpravidla na hřebeni střechy presbytáře kostela zhruba nad hlavním oltářem, méně často (především u staveb z období pozdní gotiky) též na hřebeni střechy hlavní lodi; ve vížce je (případně původně byl) zavěšen malý zvon, používaný při zpěvu Sanctus a při pozdvihování

stipes – podstavec menzy oltáře

šambrána – architektonický prvek, používaný v klasické řádové architektuře k orámování oken či dveří; je zpravidla plastická, profilovaná, orámovaná lištou či jednoduše plochá

špaleta – (z ital. spalletta, okenní výklenek) vnitřní povrch okenního nebo dveřního otvoru, případně i oblouku; svislé plochy se nazývají ostění, dolní plocha parapet, horní díl tvoří rovné nadpraží či klenba

tabernákl – zdobená skříňka (v katol. kostelích) na oltáři k uchovávání eucharistie, zpevněný svatostánek